Napsal: Jakub Pozníček, 2AA

Dne 24. 10. 2017 v 7,30 hod. se nalodila výprava mladých mužů ze Senovážného náměstí do pohodlného, třínápravového autobusu firmy Šindelář a vyrazila na poznávací exkurzi do TATRY Kopřivnice.
Prvním cílem našeho putování byla přečerpávací elektrárna na Dlouhých Stráních.

Cesta rychle uběhla a ve 13.00 hodin, přesně na čas, jsme byli u Dolní nádrže našeho nejvýkonnějšího vodního díla (2x325 MW). Nejdříve jsme šli ukrutně dlouhým servisním tunelem do kaverny a pak se přesunuli okolo Dolní nádrže busem na Horní nádrž.

To, že jsme jeli busem bylo naše jediné štěstí, protože výškový rozdíl mezi oběma nádržemi byl víc než 500 metrů a slabší jedinci by takové stoupání mohli odnést na zdraví. Nahoře se nám otevřel krásný výhled na nejvyšší horu Jeseníků – Praděd,na husté lesy ,hory a už méně krásný pohled na větrné elektrárny. Pak jsme ještě absolvovali 2km dlouhou procházku a obešli celou nádrž. Bystřejší a vnímavější účastníci exkurze při této procházce ještě zjistili, že v nádrži nežijí žádní šupinatci (ryby).

Po návratu z Horní nádrže jsme si zašli na oběd a abychom si nezáviděli, měli jsme všichni guláš s knedlíkem.

Pak jsme již uháněli směr Bruntál. Tady na nás čekal tříhvězdičkový hotel Slezan. Po ubytování jsme si šli do města ověřit, zda je pravda, co tvrdili v televizi v jednom nejmenovaném seriálu - že se v Bruntálu těží bahno, je tu plno žab a je nutné se zde pohybovat pouze na koních a nejméně ve dvojicích. Není to pravda. Bruntál je klidné město plné stromů a květin.

Po návratu do hotelu jsme šli unavení spát a noc proběhla v klidu ke spokojenosti našeho pedagogického dozoru (pan učitel Kittel, Hromádko a Somr), i tamních zaměstnanců. Prý už tam dlouho neměli tak vzorné návštěvníky z řad studentů. A to opravdu bylo řečeno.

Druhý den po snídani jsme jeli do Kopřivnice – kolébky slavné české automobilové značky TATRA. Hrozně jsme se těšili a taky bylo na co. V Tatrováckém muzeu jsme byli jako v nebi. Takové množství osobních aut, náklaďáků, vojenské techniky, motorů a dalších vystavených exponátů...

No prostě super!

Z muzea jsme šli na oběd a pak do našeho zdatného autobusového šestiválce a směr domov.

Kolem 19. hodiny večer jsme dorazili do Českých Budějovic. Témat k probrání by bylo víc než dost, ale byli jsme tak utahaní a plní dojmů a zážitků, že jsme se rozloučili a rozešli domů. Tam si všechno v klidu znovu přehraju v hlavě, podívám se na fotky, utřídím si myšlenky a prožitky. A že budu mít při tom na sobě tričko s hrdým nápisem TATRA, tak na to se můžete spolehnout.

Na závěr bych chtěl jenom říct, že kdyby se jelo znovu, byl bych první, kdo by se přihlásil.