Alžběta Špačková, D1b

Dne 15.12.2008 jsme se skoro celá D1b a pár lidí ze třídy LP3 vydali do Prahy. Už ze začátku se to vše zdramatizovalo, protože jeden žák z LP3 přišel ráno pozdě a celý autobus na něj musel počkat a poté jsme se teprve rozjeli.

Až kolem 11h jsme dorazili do Zbuzan do muzea Pragovek. Všem se líbila ty stará auta, ale pan průvodce byl trošku starší a my, jakož to mladá generace jsme furt povídali a tak nás všechny častokrát napomínal, abychom se chovali slušněji a pořádně poslouchali. Po vyčerpávající prohlídce vozů jsme se rozjeli do Prahy. Ovšem se zpožděním. Praha byla velmi zacpaná, tak jsme se tam dostali až kolem 13h. Dostali jsme rozchod na hlavním nádraží, jen půl hodiny, abychom potom stihli ve 14h exkurzi na letišti Ruzyně. Většina si došla na WC a nakoupili si něco k snědku v oblíbeném Mc.Donaldovi.

Už jsme se zase všichni nacpali do autobusu, abychom mohli vyjet, ale náš oblíbený, zpožděný žák z rána se zase někde zapomněl. Tak ho paní učitelky naháněli přes telefon, asi po 10min dorazil a vyjeli jsme. Zase se zpožděním jsme dojeli na letiště Ruzyně, kde nás už očekával průvodce. Dal každému cedulku na mikinu nebo na jiné svrchní oblečení. Byli jsme něco jako VIP hosté. Chvíli nám vyprávěl o historii letiště,o letadlech atd… Poté jsme šli projít bezpečnostní bránou. Museli jsme si sundat vše kovové a dát to do plastové krabice, která projela malým tunelem, kde byli věci zkoumány přes skener. Na smůlu jsme si museli sundat i pásky z kalhot. Vypadali jsme směšně, když jsme si ty kalhoty drželi, aby nám nespadly. Pár studentům zapískala brána a tak mladá paní policajtka musela ohledat ručně každého, jestli náhodou nemají něco kovového u sebe. Po zábavné bezpečnostní prohlídce jsme nastoupili do vlastního autobusu, který nás provážel po letišti. Viděli jsme hned několik letadel, jak zrovna přistávala. Pan průvodce nám k tomu hned pověděl pár nejzajímavějších, nejdůležitějších informací o letadle. Byla to velmi zajímavá podívaná. Najednou nás autobus dovezl do hasičské stanice, kde bylo plno velikých, nových hasičských vozidel. Hasiči nám ukázali auta, někteří si mohli do aut i vlézt. Tam se nám líbilo. Potom nás jeden z hasičů vzal do jejich jakoby zkoušecí místnosti, kde nám vysvětlil, jak starý muži musí mít dobré fyzické výsledky. Běžící pás, nekonečné schody, závaží na ruce, horká místnost, bludiště. To vše tam musí hasiči zkoušet, aby byli rychlí a nic se jim nestalo. I my jsme si nakonec mohli vyzkoušet proběhnout na první pohled lehké bludiště. Ovšem po pár minutách měla už skoro půlka lidí dost. Byla sranda… po kolenou se tam vyšplhávat a prolízat různými tvary. Když jsme se konečně všichni dostali ven, usoudili jsme, že to nemají vůbec jednoduché s 15kg na zádech, ve skafandrech tam bloudit a ještě k tomu v úplné tmě. Po malé rozcvičce už jsme bohužel museli jet nazpět k hlavnímu vchodu na letišti. Při cestě tam jsme se ještě podívali na další přistávající letadla. Poděkovali jsme panu průvodci za cenné informace a za pěknou exkurzi a jeli jsme nazpátek z Prahy. Po celkem náročném dni jsme byli, někteří už docela unaveni a tak jsme byli rádi za film, který nám pustil pan řidič, aspoň nám to utíkalo rychleji.

Když jsme dorazili do Českých Budějovic, když je to směšné, tak student na kterého jsme museli jen čekat, vystřelil z autobusu jako první…

 

Děkujeme paní učitelce Kroupové a paní učitelce Tvrzické za pěkný výlet.