Nikol Zmenková, třída D2b

Jen co jsme vkročili na tzv. místo činu, pocítili jsme stísněnost ne zrovna útulného prostoru a mírného zápachu. Ujala se nás copatá sestra, které nám dopodrobna vysvětlila veškerá opatření a různé informace. Nejvíc nás zaujala cena za noc v tomto nemilém prostředí, rovnala se částce, kterou bychom nechali za noc v luxusním hotelu.

Další zajímavostí byl místní rekord přes 9 promile alkoholu v krvi a smutné příběhy opilých dětí. Měli jsme dokonce možnost být u propuštění jedné osoby právě vystřízlivělé. Sestra muže pustila z pokoje vybaveného jen postelí, záchodem a speciálními dveřmi, které šly otevřít jen z venčí! A po domluvě z doktorem ho propustili.

A naše dojmy? Bylo to fajn, ale už bych tam asi nechtěla. A věřte mi:“Vy jistě také ne!“