Radovan Polanský, 2.E

Letos jsem ve druhém ročníku oboru autoelektrikář a chtěl bych vám přiblížit, jak to vypadá na našem odborném výcviku.

Když si vzpomenu , jak to bylo v prváku, tak musím říct, že loni v září to bylo horší, nikoho jsem neznal, musel jsem se spoléhat sám na sebe, což nebylo úplně nejlepší. Průběh praxe jsem očekával trochu akčnější, ale bylo to pouze pilovaní a nějaké ty základy elektřiny. Postupem času jsem ale zjistil, že všichni v prvních ročnících jen pilují. V 1. ročníku jsme měli celkem tři mistry, dva na pilování a jednoho na elektriku (ta byla trochu záživnější).

A teď se koukneme na současnost - jsem ve druhém ročníku a to je úplně o něčem jiném, konečně děláme na autech, což mě baví mnohem víc než pilování a myslim, že tím mluvím
za všechny ze třídy. I když toho o autech ještě tolik nevíme, tak si myslím, že jsme na správné cestě a všemu se postupem času naučíme.

Vytvořili jsme fajn partu lidí a to je podle mě dost důležité, vím, že když přijdu na praxi, každý spolužák bude vědět, jak se jmenuji a pozdraví mě.

Na závěr ještě pár slov k mistrům - přiřadili nám asi ty nejlepší, které jsme mohli dostat. A i přesto, že současného mistra trochu provokujeme, snaží se to brát s humorem a nemůžeme si ho vynachválit.