Motocyklové speciály z dílen českých kutilů

Zpracoval: Jan Sobotka DS1

V tomto článku je popisována akce, která se pravidelně koná v Holicích již od roku 1977 a na které se pravidelně sjíždí čeští konstruktéři a předvádějí své motocykly pro krátké tratě. Závodu ve sprintu se mohli zúčastnit jak držitelé řidičských oprávnění na motocyklech se SPZ, tak držitelé platných licencí motoristického sportovce na sportovních strojích bez SPZ. Na startu tedy bylo možno vidět jak omladinu na pionýrech a simsonech, tak i jezdce na podstatně výkonnějších produkčních motocyklech.

V závodě sprintu platila velmi jednoduchá pravidla. Vítězil ten, kdo v nejkratším čase ujel vzdálenost ¼ anglické míle, tedy 402,3 m. Závod byl zajímavý také tím, že neměl téměř žádné konstrukční omezení. Snad jediné omezení speciálů se vztahoval na zdvihový objem motoru, který nesměl být větší než 3000 cm3.

Mezi nejzajímavější speciály, které se objevily na závodě patřil například motocykl Gyros Ing. Horáka viz obr.1. Motocykl využíval k akceleraci energie akumulované do setrvačníku hmotnosti 4 kg, jehož otáčky dosahovaly až 24 000 1/min. Roztáčel jej elektromotor výkonu pouhé 2 kW. Dva akumulátory, které napájely roztáčecí elektromotor, byly umístěny pod kapotáží v místech, kde bývá palivová nádrž. Gyros dosahující rychlosti kolem 100 km/h ukazoval na dosud málo využívané možnosti elektrického pohonu.

obr_1

Obr. 1Pohonná jednotka elektromotocyklu.

Dalším velice zajímavým speciálem, který byl k vidění na závodě byl jistě stroj pana Křížka, viz obr. 2. Ten použil při konstrukci svého stroje vyřazený motocykl Jawa 500 DT pro dlouhé ploché dráhy. Původní přední vidlici nahradil vidlicí z motocyklu MTZ s delším zdvihem, zvýšil výkon motoru a z motocyklu MTZ ještě přidal kapotáž, která výrazně zlepšila aerodynamiku stroje, a brzdy. Všechny prvky, včetně palivové nádrže a odlehčené páteře, jsou vlastní konstrukce. Celý stroj, nově pojmenovaný Jawa 600, poté vážil cca 100 kg.

obr_2

Obr. 2 Motocykl Jawa 600 pana Křížka vyniká pečlivým dílenským zpracováním.

To byly jen dva nejzajímavější stroje, které byly na závodě k vidění, ale rozhodně ne všechny. Níže je popsáno několik dalších zajímavých motocyklů, o kterých se mi nepodařilo zjistit více informací.

obr_3

Obr. 3 Délka přes 3 m, invertní letecký čtyřválec Walter výkonu 77 kW, spojka z nákladní
Tatry 111, brzdy a zadní pneumatika z vozu Tatra 613… tolik alespoň o stroji
Kawašimi J. Kašpara. Hmotnost speciálu přesahuje 300 kg.

obr_4

Obr. 4 „Košťata“ nepatří sice k nejrychlejším, ale rozhodně k nejlehčím speciálním motocyklům. J. Souček vytvořil rám z uzavřeného obdélníkového profilu s přední teleskopickou vidlicí vlastí konstrukce. Stroj hmotnosti pouhých 45 kg je poháněn upraveným sériovým motorem Jawa 90 Cross.

obr_5

Obr. 5 Nejtěžším „exotem“ mezi sprintery, který se objevil před několika lety, byl více než „tříapůlmetrákový“ stroj J. Bartáka postavený převážně z dílů Tatra. Tato značka se podílela nejen na motoru (osmiválec z typu 603 umístěný napříč), ale i na spojce (z vozu T805).

Časopis, ze kterého jsem se inspiroval pro tento článek je plný podobných zajímavých článků. Například reportáž z miniautosalonu v Ženevě v roce 1986. Ale o tom snad příště.

 

 

Použitá literatura:

 

Tůma, Vladislav, Ing., „Kam nepronikli profesionálové (v parkovišti sprintu)“, Autorevue – příloha časopisu Svět motorů, rok vydání 1986.